7. Šamanský seminář

Po několika letech jsem se zase přihlásila na šamanský seminář. Je zajímavý a podnětný. A zajímavé jsou i výlety do spodního a horního světa.

Nejdřív podnikneme cestu do spodního světa

Než se naděju, propadnu se dolů a hned je u mě můj lev. Přivítáme se spolu. Oba máme radost, jako už dlouho ne. Říká mi, že teď je to jiné než předtím. Odvede mě na místo, kde mě bude léčit. Vstoupí do mé srdeční čakry a já najednou cítím, jak se odtud šíří do celého těla vlny energie. Připomene mi to situaci, jaká nastane, když se do vody vhodí kámen a kolem dokola se pak rozběhnou kola. Z ničeho nic se ocitám ve vodě, v jakémsi jezírku, kde se hned rozplynu. Dostávám se do Jednoty. Cítím příliv energie. Přijde mi k tomu info, že mi to dává sílu a sebejistotu, a že se nemám čeho bát. Že všechno zvládnu.

Poté následuje cesta do horního světa, máme vyhledat svého duchovního rádce

Ocitám se na zahradě a tam se objeví průhledná zdviž, která mě vyveze do horního světa. Ale nic tam není. Než se vzpamatuji, objeví se vír a vcucne mě a vyhodí mě o patro výš. Takhle se to opakuje celkem čtyřikrát. Netuším, co se to děje a jestli to něco znamená. Snažím se najít svého duchovního rádce. Nejdřív je mi řečeno, že žádného nepotřebuji, protože vím všechno sama. Ale když o něj znovu a znovu žádám, objeví se. Je to muž s vysokým špičatým kloboukem, připomíná mi Merlina, čaroděje. Moc se mi nelíbí. K mému překvapení na mě promluví. Řekne mi, že se mám věnovat alchymii živlů. Nerozumím a nelíbí se mi to. Rádce mi ale řekne, že to prý nemám řešit, mám jen být otevřená a všechno ke mně bude chodit samo.

Vtom se objeví na zemi voda a ta začne stoupat nahoru, až je všude. Začnu plavat. Objevuje se vodní had, chytám se ho a plujeme spolu vodním světem. Voda opadne. Vtom přiletí orel, držím se ho a letím s ním. Poté se stávám deštěm, bleskem, větrem, vzduchem. Ten si užívám nejvíc. Rozpínám se do široka a je mi krásně, svobodně, cítím nezvyklý pocit lehkosti. Dostávám k tomu info, že pro vzduch neplatí hranice, omezení, stejně jako pro mě. Veškeré omezení si tvořím já sama. Mám si užívám volnosti, svobody a života bez hranic a omezení. Být nad věcí, nenechávat se ničím spoutat ani připoutat.

Když pak probírám svou vizi s lektorem, dostane se mi vysvětlení, že jsem přeskočila o čtyři úrovně výš, čehož si mám vážit. Stejně jako toho, že mám nového rádce. Protože i tato skutečnost svědčí o tom, že jsem teď na vyšší úrovni.

Ani nevím, co si o tom všem myslet. Moje racionální myšlení mi nedovoluje odpoutat se od země a od mých stále ještě víceméně materialistických názorů. Nicméně seminář mě nastartoval k tomu, že teď každý den praktikuji rituály, které jsme se naučili. Cítím, jak mi dělají dobře. Stejně tak mi dělá dobře i pravidelné noření se do Jednoty… Teda jestli se jedná o Jednotu si nejsem až tak jistá, ale i kdyby to nebyla Jednota, je to něco jiného, stejně příjemného. Vždy začnu celá žhnout a uvědomuji si najednou svoje energetické tělo. A nejen to, vždy se krásně rozplynu do prostoru.

Jsou příjemné tyhle stavy, jen nevím, jestli jsou k něčemu dobré. …NO, snad jo.

Obsah knihy XIII:

(c) Kateřina Zitová - www.zitova.cz, kzitova zavinac centrum.cz.